Smyslem naší práce je ukázat vám možnosti jak:
- poznat sama sebe a porozumět vlastní psychice
- vyjít sám se sebou i s druhými
- pomoci sám sobě žít smysluplný život
- vědomě ovlivnit své prožívání, chování, myšlení a v konečném důsledku i své tělo a fyzické zdraví
Nevědomost - nemoc moderního člověka
Duševní vývoj se navzdory technickému pokroku zastavil. Ukradli nám duši – dá se říct. Instituce, media, rodiče i učitelé lžou, dokonce náboženství a guruové. Ti mnozí, kteří žijí bez kontaktu sami se sebou trpí depresemi, jsou uzavření, prázdní, popírají své pocity a emoce, trpí ztrátou smyslu života, bloudí ve světě představ. Hledají rychlé návody, jak žít šťastný život. Ale šťastný není ten, kdo není svobodný. A svobodný není ten, kdo žije z iluzí druhých, které považuje za své, kdo volí „klid“ ve jménu popření sama sebe. Moderní člověk je plný rozporů a konfliktů, které si buďto neuvědomuje nebo je popírá. Mnohé z toho, co říkáme, myslíme si a děláme, ani sami nechceme. Přizpůsobujeme a omezujeme své myšlení a chování něčemu co neznáme, něčemu, co nás ovládá. Mnozí se tváří, že je to tak v pořádku a svým životem jen bezduše napodobují ty druhé.
Ve jménu čeho se tak děje?
Duchovní chudoba plyne z nedostatku sebevědomí. Proto se netřeba divit omylům mnohých z nás, kdož nevědomě zamění poznání za voliéru společných ideálů a přesvědčení i přesto, že je činí nesvobodnými. Když ztratíš kontakt se svojí duší, stáváš se jen vězněm žaláře hmoty, každodenních starostí a kolektivních pravd, které ti namlouvají, co bys měl vidět, jak bys měl žít, co bys měl dělat a co se od tebe očekává.Co chybí modernímu člověku k tomu, aby si uvědomil sám sebe?
Každý z nás vědomě či nevědomě hledá vykoupení z utrpení, které prožívá. Avšak skutečných reálných cest a duchovních symbolů vykoupení ubývá. Nesrozumitelná slova, duchovní brak, esoterický bulvár, chlad, strnulost a tíseň církevních symbolů žene člověka ještě více a více do hmoty. Filosofické a utopické žvanění mu bere cit a vědecké šálení zdravý rozum. Kde však je ona pravá smysluplná cesta, která má člověku ukázat pravdu a vést ho životem? Voláme sílu ducha svými představami, modlíme se, snažíme se věřit, hledáme bohatství duše, které nám má pomoci nést kříž života. Pátráme po účinných, praktických a smysluplných myšlenkách, cestách a postupech, které jsou živé, zkoumáme jejich smysl a možnosti použití.
Většina z nás se právě pro prázdnotu neživých duchovních symbolů obrátila k duchu zády. Už nechceme po sté slyšet prázdná kázání, ale chceme znát jejich smysl. Chceme poznat pravdu, která dá lidskému životu rozměr snesitelnosti a úplnosti, rozměr smyslu lidského bytí. Ten, kdo hledá pravdu venku, sní, kdo hledí dovnitř, ten se probouzí. Poznání je vykoupení. Poznání je bohatstvím duše.
„Sebepoznání není jen přístup k duši v rámci psychoterapie, ale je to životní styl, vrozená nutnost. Sebepoznání nehledá odpovědi na otázky svobody a smyslu života u druhých, nebo někde venku. Hledá je uvnitř sama sebe.“
Navštivte také stránky jogasebepoznani.cz a Psychologie.cz
© Monnáda - psychoterapeutické centrum • RSS • mapa webu
Publikování nebo další šíření obsahu webu je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu.